Poslední dobou přemýšlím nad rolí jakou hrají různé skupiny na Facebooku, které se věnují výchově a péči o děti. Beru to celkem střídmě a v zásadě jsem členkou skupin týkajících se kurzu Výchova Nevýchovou. Také jsem ve skupině One Bad Mother, která sdružuje příznivkyně a příznivce stejnojmenného podcastu, o kterém jsem psala.
Jak neodsuzovat
“Nevýchovné” skupiny i tato americká jsou si v lecčem podobné. Všechny kategoricky odsuzují odsuzování a jejich uživatelky (těch je přeci jen více než uživatelů) se snaží si navzájem pomoci a podpořit. Moje členství zatím bylo charakterizováno spíše voyeurstvím. Mnohé příspěvky a reakce na ně mě zaujmou. Některé mi připadají trochu absurdní, hlavně ty z amerického prostředí, které řeší špatné matky One Bad Mother, ale to je asi dáno jinou kulturou.
Blízké daleké kamarádky
Mnohé členky skupin se často v životě vůbec neviděly, protože bydlí na druhém konci republiky nebo pobřeží Spojených států. Jenže jak u nás, tak v USA třeba nemáte ve svém okolí lidi, kteří mají děti a mohli byste s nimi sdílet své problémy a starosti a oni pro ně měli pochopení. Já ve svém okolí pár matek mám, ale třeba ne všechny mi sednou svým přístupem nejen k výchově dětí ale i náhledem na jiné věci. A chápu, že když ve svém okolí nikoho blízkého nemáte, může být facebooková skupina bezpečným prostředím, kde vás vždy podpoří bez ohledu na to, co tam “vyzvracíte.”
To mi přijde fajn. A je jedno, zda prosíte o radu, sdílíte těžkou životní situaci či fotky v kostýmu mořské víly s dítětem či něco jiného, co vám dělá radost. Ano, i to jsem viděla. A je mi celkem jedno, jestli je paní tlustá nebo ne, ale kdo si proboha dělá fotky s rybím ocasem? Nicméně paní napsala, že právě skupina One Bad Mother je jediné místo, kde se fotky odváží sdílet a potěšilo ji, že jí je někdo pochválil. V zásadě musím říct, že mi zmiňované skupiny pomohly rozšířit obzory a získat na některé věci nový náhled. Od prvotní reakce “cože???” jsem se tak kolikrát propracovala přes “proč ne” až k “to je vlastně fajn”.
Nosící sekta?
Samozřejmě od podobných příspěvků není daleko, aby se diskuze zvrhla v totální drbárnu a něco, co číst nechcete a ani na to nemáte čas. V rámci výzkumu pro tento článek jsem se přidala i do skupin Nosíme děti (přes 30 000 členů) a Montessori bazar (přes 20 000 členů), protože mi bylo naznačeno, že právě tam se občas diskuze ubírá tímto směrem.
Ze skupiny Nosíme dětí jsem dostala trochu dojem, že se jedná o příznivce nějakého náboženství (dodávám, že nosítko taky používám). Věřím, že skupina dokáže poskytnout spoustu užitečných tipů, ale opravdu je to na mě moc rozplizlé. Především fotky, kde uživatelky sdílí své fotografie s dětmi v šátcích v různých situacích a vyzývají ostatní, aby přidali ty svoje. A téměř výhradní užívání mateřského plurálu je snad jednou ze zásadních charakteristik těchto příspěvků. Ale co, přeci odsuzuji odsuzování, tak ať si každí sdílí co chce a já se toho účastnit nemusím. A když máte těžkou chvilku, je fajn, že můžete mrknout na Facebook do té skupiny, která je vám nejblíž, a vidíte, že v tom nejste sami.
Žádný komentář