Díky aerolince Volotea a jejím pravidelným akcím patří Toulouse k destinacím, kam se z Prahy můžete podívat doslova za pár stovek. Předvánoční shon se snažím ignorovat a levné letenky byly dobrou záminkou k tomu na pár dní uniknout někam, kde je o pár stupňů tepleji. Toulouse je povinnou zastávkou pro fanoušky leteckého průmyslu, ale i základnou pro návštěvy měst jako Carcassone, Albi či Casters, případně branou do francouzských Pyrenejí.
Na palubě Concordu
Vzhledem k tomu, že partner patří mezi takzvané aerogeeky, byla návštěva muzea Aeroscopia hlavním bodem programu. I když se mezi fanoušky letadel neřadím, Aeroscopia mě opravdu nadchla. Můžete nahlédnout do útrob obřího dopravního letadla Super Guppy (předchůdce dnešní Belugy) či zavítat na palubu Concordu. Samozřejmě se dozvíte vše možné i nemožné z historie letectví.
Jak se staví největší letadlo
Kromě muzea je možné navštívit i továrny Airbusu. K prohlídce se je nutné zaregistrovat dopředu. My jsme si vybrali návštěvu haly, kde jsou montovány největší dopravní letadla na světě A380. Jednotlivé díly jsou do Toulouse přepravovány po zemi, vodě či vzduchem a na místě pak probíhá finální kompletace. Na prohlídku je možné vyrazit i s malými dětmi včetně kočárku a to naše tam rozhodně nebylo jediné. Pokud máte starší děti zvládající angličtinu (či francouzštinu), je možné vzít je na prohlídku určenou přímo dětem. Fotky nemám, protože je vše supertajné!
Návštěva továrny pro mě byla trochu zklamáním, asi proto, že jsem si ji představovala trochu jako exkurzi do výroby Octavií ve Škodovce. Dozvěděli jsme se o tom, kde se vyrábí jednotlivé součásti, ale letadla jako taková jsme si mohli prohlédnout jen z vyhlídkové plošiny. Každopádně i tak bylo celkem impozantní vidět tři takové obry vedle sebe v jedné hale.
Dalším vědeckotechnickým cílem pro děti starší pěti let je jednoznačně Cité de l’Espace, kde si mohou ohmatat vše co se týká vesmíru a aeronautiky. Muzeum leží přesně na opačné straně města než Aeroscopia, takže se připravte na další celodenní výlet.
Carcassone: pro malé i velké dobyvatele
My jsme další den zasvětili historii a vydali se do pevnostního města Caracassone. Pokud vaše děti zívají nudou na hradech a zámcích, nezahrát si zde na rytíře odolají jen stěží. Bohužel nás v Carcassone zastihlo horší počasí a dobývání v dešti zas taková zábava nebyla. Nejlepší výhledy na opevnění jsou z okruhu po hradbách. Prošla jsem si ho sama a myslím, že jeho návštěva je s malými dětmi trochu o nervy. Pokud půjdou po svých, budete se místo kochání nervovat, aby vám nespadly z cimbuří, a pokud je ponesete v nosítku, budete mít co dělat, abyste se protáhli úzkými schodišti ve věžích.
Boj s francouzskými drahami
Cesta z Carcassone byla také celkem dobrodružná. Do přeplněného vlaku jsme se se spícím dítětem v nosítku nechtěli rvát, ale výsledkem bylo, že jsme zůstali stát spolu s dalšími zájemci o cestu do Toulouse na peróně. U dalšího vlaku jsme se už rozhodli pro ostré lokty a pro strategii narvat se do vozu za každou cenu. Výpravčí sice řekl, že ti, kteří se do vlaku nevešli, mohou požádat o vracení jízdného, ale personál z přepážky raději po francouzsku zmizel, aby nemusel nic řešit.
Poslední den nás uvítal v podstatě konstantní liják, který se uklidnil až cestou na letiště. Jako alternativní program jsme zvolili návštěvu jednoho, ze zastřešených trhů. Když jsme se konečně se řvoucím dítětem v lijáku k trhu doplahočili, zjistili jsme, že je v přestavbě, a zbytek času nakonec strávili v restauraci.
Příště za Lautrecem
Toulouse je asi jako všechny cíle o něco přívětivější v lepším počasí. Každopádně to byl fajn výlet z šedivé předvánoční Prahy a užili jsme si aspoň jeden den sluníčka. Vánoční atmosféru bych ale asi čerpala jinde. Alespoň na adventním trhu v Carcassone se konala stejná přehlídka cetek a “zaručeně místních” produktů jako v Praze. Příště bych si půjčila auto a projela třeba vesnice v okolí a hlavně navštívila Lautrecovo rodiště Albi, kde se nachází i nejrozsáhlejší sbírka jeho děl.
Žádný komentář