Skip to content →

Mateřská a práce. Bez alternativy?

Na konci minulého roku rozvířil debatu o péči o děti a mateřských v USA příběh Amber Scorah, jejíž tříměsíční syn zemřel během prvního dne v jesličkách. Amber o události publikovala silný článek. Velmi si vážila toho, že jako jedna z mála svých kamarádek má nárok na tříměsíční placenou mateřskou dovolenou. Ostatní byly nuceny nastoupit do práce již po několika týdnech od narození dítěte. Nicméně se jí zpátky do zaměstnání moc nechtělo, protože si užívala čas strávený se synem i to, jak jejím prostřednictvím objevuje svět. Zkusila požádat zaměstnavatele, zda by nešlo čas strávený doma prodloužit o neplacené volno, což bohužel nebylo možné.

Amber zanechala syna Karla v jesličkách se smíšenými pocity jako většina amerických pracujících matek ujišťujíc se, že se mu přeci nemůže nic stát. O polední pauze syna spěchala nakojit. Místo jeho úsměvu ale spatřila hrozivou scénu. Vedoucí jeslí se snažila Karla na přebalovacím stole oživit. Její syn zemřel dvě a půl hodiny poté, co jej nechala poprvé o samotě.

Do práce po šestinedělí? Nekde normální

Amber samozřejmě neví, zda by se taková tragédie přihodila, kdyby s Karlem byla ona. Nicméně by ho určitě zkontrolovala v momentu, kdy kopal nožičkami. Na to upozornila asistentka vedoucí, ta ji ale uklidnila, že je to prý u miminek běžné. Amber se ptá, proč kultura, ve které žije, nutí matky, aby opustily své děti. Proč je péči o ty nejmenší přikládána tak malá důležitost?

USA (na federální úrovni) jsou jedinou industrializovanou zemí bez uzákoněné placené mateřské dovolené. To je řadí do společnosti Lesotha, Svazijska a Papui-Nové Guinei. Ženy se nicméně vrací po několika týdnech od porodu i v jiných zemích, mateřské dovolená je tam sice placená, ale jedná se třeba jen o šestinedělí.

Odstříkávání mléka ve vzduchu. Úlet?

Rozhodnutí jak pečovat o vlastní děti je individuální. Odsávačky mateřského mléka a dětská výživa umožňují dnes flexibilitu, kterou si dříve mohly dovolit jen matky s kojnou. Rozhodnutí pracovat od prvních měsíců dítěte ze socioekonomických či kariérních důvodů je na každé matce. Nicméně od přírody je to asi myšleno tak, že pokud je dítě kojeno, mělo by být v matčině blízkosti. Pokud by tedy matky byly radši s dětmi doma a místo toho si v práci na toaletě odsávají mléko, aby s ním o polední pauze běžely do jeslí, je asi něco špatně. Debata o tom, kde si mají kojící pilotky odstříkávat mléko, je pak pro nás úplný úlet. Nejen v našich podmínkách, ale vzhledem k tomu, že se prostě pohybujeme ve vzduchu.

Nejdelší mateřská na světě

Česká republika se nachází na úplně opačném konci spektra. Kombinace mateřské a rodičovské dovolené (kterou stejně většinou absolvují ženy), je nejdelší v EU a vzhledem k (ne)sociálnosti neevropských zemí i tak zřejmě na celém světě. Když k tomu přidáme absenci státem zajištěné péče o děti do tří let, a minoritní podíl částečných úvazků oproti zbytku EU, je výsledkem třetí největší rozdíl mezi platy žen a mužů na evropské úrovni.

Luxus práce na mateřské není pro každého

Pracuji již od prvních týdnů po porodu, což mi umožňuje moje specifická práce. Ve svém okolí mám i poměrně dost matek, které pracují. Uvědomuji si ale, že ne každá žena má takové možnosti. Buď máte totiž k dispozici péči o dítě ze strany rodiny, nebo si ji musíte zaplatit. Případně pracujete na úkor spánku. Dovedu si představit, že většině českých žen se práce na rodičovské dovolené prostě nevyplatí v momentu, pokud si za hlídání mají platit.

Jak by to tedy mělo vypadat? Myslím si, že i české ženy by měly mít na výběr. Pokud se chtějí naplno věnovat dětem a být s nimi tři až čtyři roky doma, fajn. Ty, které se chtějí vrátit do práce dřív alespoň částečně a nechtějí vše, co si vydělají, vydat za hlídání, by tu možnost měly také dostat.

 

Published in mama drama

Žádný komentář