Skip to content →

Kultura pro matky: Narcos

Přiznejme si to, na seriály a filmy celkově není moc čas. Už jsem asi smířená s tím, že mnoho těch serálů o X řadách, které mi nadšeně doporučují známí, zkouknu možná někdy v důchodu. Non-stop sledování celé řady přes noc také není řešení, když ráno musíte vstávat s dítětem. První řadu Narcos mám spojenou s narozením dcery. Když jsme se vrátili z procházky, u jedné či dvou epizod jsem ji kojila a pak uspávala. Teď je realita trochu jiná. Kojení trvá tak pět minut a proložit ho epizodou či dvěma se už opravdu moc nedá. Ať už tedy epizoda skončí jakkoliv napínavě, většinou zvítězí rozum, že je třeba jít spát, aby byla zachována aspoň udržitelná hladina spánku.

Je to pravda?

Druhou řadu Narcos si proto vychutnávám pomalu. Seriál je prý odpovědí Netflixu na Breaking Bad. Vzhledem k tomu, že Netflix je už i u nás, není třeba epizody lovit někde pokoutně. Jasně, je to dobře udělané a je to napínavé. Mrazivé ale je, že většina z toho je pravda. Dost možná nemáte dějiny drogové války v Kolumbii v malíčku, ale o Pablu Escobarovi jste už asi slyšeli. Při sledování si říkáte, že se jednotlivé události přeci nemohly stát. Je to pořád seriál a některé postavy a linky jsou vytvořeny či trochu přibarveny. Ale většina událostí je skutečná, jak se můžete přesvědčit z dobového (neširokoúhlého) zpravodajství, kterým je seriál proložen.

Escobar byl například podle výsledků vyšetřování opravdu odpovědný za výbuch bomby během letu č. 203 společnosti Avianca, při kterém zahynulo 107 pasažérů. A muž, který bombu odpálil, o svém úkolu zřejmě nevěděl, tak jak seriál ukazuje. Kolumbijský capo měl na svědomí i vraždu prezidentského kandidáta Luise Carlose Galána v roce 1990. Pablo byl také „zavřený“ v Katedrále, což byla spíše luxusní pevnost než temný žalář. Pablo si tak mohl se synem zakopat do míče na fotbalovém hřišti, pouštět si filmy z rozsáhlé videotéky či třeba relaxovat u vodopádu.

Agenti seriál schvalují

Escobarův syn Juan Pablo má na reálnost vykreslení života svého otce vlastní názor. Juan Pablo byl v minulosti poměrně otevřený, když vystoupil v dokumentu o svém otci a vydal o něm i knihu. Po odvysílání druhé řady seriálu ale na svém Facebooku zveřejnil 28 bodů, které podle jsou podle něj znázorněny nepřesně. Po útěku z Katedrály prý rodina nežila v luxusu obklopená gangstery, ale spíš v izolaci, úzkosti a osamění. Jeho otec byl prý také daleko brutálnější než seriál ukazuje. Naopak agenti DEA Steve Murphy a Javier Pena, podle jejichž svědectví seriál vznikl, jsou s druhou řadou spokojeni. Poměr fikce a skutečnosti je údajně 50:50. Druhou řadu prý zkoukli za 2 dny a tvrdí, že je zachována chronologie událostí.

Palec nahoru patří Netflixu i za to, že dialogy jsou ve španělštině, byť detailisté možná podotknou, že ne všichni herci mluví s kolumbijským přízvukem. Osobně totiž nesnáším americký zvyk nechat cizince mluvit anglicky například se španělským či východoevropským přízvukem. Na celém retro výletu do osmdesátých a devadesátých let je taky patrné, že stál spoustu peněz. Záběry na zelené pahorky And ve mně navíc vyvolávají chuť se na ně jet hned podívat. Narcos ale prý kolumbijskému turismu moc nepomáhají. A to je Kolumbie země s druhou nejvyšší biodiverzitou na světě a stát, kde můžete obdivovat nejvíce druhů ptáků.

Drsná zábava

Daň za napínavost a skutečnost, že se nejedná o fikci, je ale vykoupena tím, že za motiv zábavy u vás obýváku zaplatilo životy tisíce lidí. Zatímco v Kolumbii Američané narcos v podstatě vymýtili, byznys se se vším všudy přesunul do Mexika, kde na to doplácí životy další statisíce lidí. A útěky Chapo Guzmána z vězení možná za třicet let vydají na další seriál.

Published in mama cult

Žádný komentář